CESKY ENGLISH

Želivského

Obr. 1. Ploché hliníkové výlisky
Obr. 2. Nástupiště s původním osvětlením
Obr. 3. Centrální část stanice
Obr. 4. Původní místnost dozorčího stanice
Obr. 5. Eskalátorový tunel v původní podobě
Obr. 6. Jan Simota: Husitství
Obr. 7. Jiřina Adamcová: Jan Želivský a jeho doba
Obr. 8. Jiřina Adamcová: Jan Želivský a jeho doba
Obr. 9. František Pašek: Kalich

Stanice Želivského se nachází na Žižkově, konkrétně na území někdejší vesnice Olšany. Původně se stanice měla jmenovat Olšany, nakonec byl však zvolen název Želivského, jenž se odvíjí jak od jejího umístění na křižovatce ulic Vinohradská a Jana Želivského, tak i od faktu, že stanice byla otevřena v roce 1980, tedy na 600. výročí narození radikálního husitského kazatele Jana Želivského. Dodnes je stanice určitým památníkem husitského hnutí, neboť vzhledem k tomu, že husitská tématika nebyla tak do očí bijící jako komunistická ideologie v jiných stanicích, byl původní koncept stanice po roce 1990 ponechán. Stejně jako většina stanic na lince A má Želivského pouze jeden vestibul, který vyúsťuje na povrch na mnoha místech. Stanice je součástí druhého úseku linky A a dříve fungovala jako konečná stanice až do roku 1987, kdy byla zprovozněna stanice Strašnická.

Podoba ražené stanice Želivského je dílem architektky Evy Břuskové. Stanice má typický vzhled starých stanic na lince A – je stanicí trojlodní a jako obklad slouží eloxované hliníkové výlisky v odstínech hnědé a champagne. Zajímavým faktem je, že hliníkové výlisky umístěné za kolejišti (obr. 1) nejsou ani konkávní, ani konvexní, nýbrž ploché, čímž se tato stanice liší od všech ostatních. Stanice Želivského si rovněž udržela svůj autentický charakter, neboť neprošla rekonstrukcí, a nepřišla tak o své estetické kvality v podobě uměleckých děl, zabudovaného osvětlení (obr. 2), starých eskalátorů v autentické hnědé barvě, hliníkových lamel v eskalátorovém tunelu a původního osvětlení nad eskalátory (obr. 5). Stanice má stěny z jugoslávského vápence a dlažbu z modré a liberecké žuly. Na stěny vestibulu byl použit vračanský vápenec a boční stěny u schodišť jsou z liberecké žuly. V samotné stanici se nachází původní místnost dozorčího stanice z tombaku (obr. 4).

Z hlediska umění byla stanice Želivského pojata tématicky, hlavním motivem se stalo období husitství. Přímo ve vestibulu se nachází bronzový reliéf Husitství od Jana Simoty (obr. 6), v podchodu můžeme vidět kamennou mozaiku Jan Želivský a jeho doba od Jiřiny Adamcové (obr. 7, 8). U jednoho z výstupů ze stanice byla též postavena fontána s názvem Kalich (obr. 9), jejíž autorem je František Pašek. Všechna tato díla zcela jednoznačně stylizovala husity do role hrdinných revolucionářů, což mělo zcela jistě ideologický podtext, vezmeme-li v úvahu, že stanice vznikla v období socialismu. Husitské pojetí stanice však v roce 1990 nebylo vyhodnoceno jako nebezpečná ideologie, a proto se Želivského může dodnes pyšnit uměleckou výzdobou ve své původní podobě.

Zdroje:

  1. REJDAL, Tomáš. Linka A. Metroweb.cz [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_a.htm
  2. REJDAL, Tomáš. Želivského. Metroweb.cz [online]. [cit. 2018-02-22]. Dostupné z: https://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_a/ZE/ZE.htm
  3. Želivského (stanice metra). In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-02-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelivsk%C3%A9ho_(stanice_metra)