Anděl

❮ ❯

Stanice Anděl se nachází na prvním úseku linky B, konkrétně je situována na Smíchově na křižovatce Anděl, jež svůj název převzala od nárožního domu U zlatého anděla. Výstup na terén je umožněn dvěma vestibuly – povrchovým severním, jenž se nachází přímo u křižovatky Anděl v Nádražní ulici, a podpovrchovým jižním, který vyúsťuje na povrch v oblasti zvané Na Knížecí. Podoba stanice Anděl vznikla poměrně atypickým způsobem. Původně se tato pražská stanice měla jmenovat Lidická, zatímco v Moskvě měla na lince Серпуховско-Тимирязевская (Serpuchovsko-Timirjazevskaja) vzniknout stanice Красный Маяк (Krasnyj Majak). V rámci československo-sovětské spolupráce bylo nakonec rozhodnuto o konceptu dvou stanic, z nichž jedna, nacházející se v Praze, bude dílem sovětských architektů a inženýrů, a druhá, umístěna v Moskvě, bude vybudována českým Metrostavem. Pro tento projekt byly vybrány právě tyto dvě stanice, jež byly v roce 1985 uvedeny v provoz, ta pražská pod názvem Moskevská a moskevská pod názvem Пражская (Pražskaja). V roce 1990 došlo k přejmenování stanice Moskevská na Anděl.

Stanici Moskevská narvrhl ruský architekt Лев Николаевич Попов (Lev Nikolajevič Popov) společně s českými architektkami Evou Břuskovou a Marií Davidovou. Stejně jako ostatní stanice na lince B je Anděl stanicí raženou a trojlodní, její výzdoba už však více připomíná moskevský styl. Stěny za kolejišti jsou obloženy červeným mramorem (obr. 1), který je na lince B naprosto atypický, neboť mramor je spíše spojován s linkou C, a to pouze v neutrálních odstínech bílé a šedé. Podlaha je tvořena žulou. Pozoruhodné je také zabudované osvětlení (obr. 2, 3), jež bylo na rozdíl od osvětlení na starých stanicích linky A ponecháno v původním stavu. Původní eskalátory vedoucí do jižního vestibulu, jejichž barva ladí s červenými obklady ve stanici, jsou stále v provozu (obr. 4), zatímco eskalátory vedoucí do severního vestibulu byly roku 2018 nahrazeny novými stříbrnými (obr. 5). V severním vestibulu se rovněž nachází nápis s názvem stanice (obr. 6), jehož pozadí se však značně liší od červené barvy, jež je ve stanici dominantní.

Stanice byla chápána jako důkaz přátelství mězi ČSSR a SSSR, což dokládala dvě umělecká díla umístěná ve vestibulech. V severním vestibulu se mohli cestující dlouhá léta kochat rozměrnou florentinskou mozaikou s tématem Moskvy (obr. 8), která však byla odstraněna, a na jejím místě dnes můžeme najít prodejny. Ve druhém vestibulu se dodnes nachází bronzový nápis „Moskva – Praha“ (obr. 9), který díky komerční nevyužitelnosti stěny sejmut nebyl. Přímo ve stanici nalezneme na zdech za kolejišti osm bronzových reliéfů ve stylu socialistického realismu (obr. 10–17). Po sametové revoluci byly reliéfy z politických důvodů odstraněny, již o několik měsíců později však byly navráceny na původní místa.

České stanice Пражская (Pražskaja) v Moskvě (obr. 18) se velké změny nedotkly. Díky své politické neutrálnosti nebyla za léta své existence přejmenována a její design zůstal zachován. Obložení stanice v podobě keramických tvarovek, které odkazují zejména na druhý a třetí úsek linky C v Praze, je tak dodnes v Moskvě naprostým unikátem, neboť podobná stanice v ruské metropoli nevznikla. Na nápisy za kolejišti je použit font písma, jenž vychází z tradičního českého Metronu. Do stanice byla rovněž umístěna umělecká díla, konkrétně plastika zobrazující Prahu a Vltavu a socha kosmonautů.