Palmovka

Stanici Palmovka najdeme na druhém (chronologicky třetím) úseku linky B, jenž byl otevřen roku 1990. Název Palmovka původně označoval někdejší viniční usedlost, dnes takto označujeme křižovatku ulic Zenklova a Na Žertvách v Libni, kam vyúsťuje jeden ze dvou vestibulů stanice. Druhý vestibul se nachází pod autobusovým terminálem na náměstí Bohumila Hrabala.

Tuto stanici, která je atypicky monolitická a hloubená, navrhl Jaroslav Pauer. Svým designem se naprosto vymyká klasickým stanicím starého béčka, spíše připomíná stanice linky C, čemuž napomáhá i umístění místnosti dozorčího doprostřed stanice (obr. 2). Stejně jako na ostatních stanicích linky B je zde však použit obklad v podobě skleněných desek (obr. 1). Tyto desky jsou bílé, stejně jako obkladačky na stropě. Dále zde najdeme zajímavé designové prvky na stropě (obr. 3) a světelné konstrukce u nástupišť (obr. 2), které mají žlutou barvu, stejně jako klasické „roury“, nejsou však válcové, nýbrž hranaté. Podobné osvětlení najdeme na stanicích Radlická a Nové Butovice, které jsou rovněž monolitické.

Uprostřed prvního z vestibulů Palmovky se nachází umělecká instalace od sochaře Alexia Appla s názvem Soukolí (obr. 4, 5). Jedná se o ocelovou plastiku znázorňující tři kovová soukolí, která jsou symbolem industriálního charakteru Libně. Ve druhém vestibulu žádné umělecké dílo nenajdeme, u jednoho z jeho výstupů se však nachází stěny vyzdobené úryvky z knih Bohumila Hrabala (obr. 6) jako připomínka toho, že zde dříve stával dům, ve kterém Hrabal po dobu 23 let žil. Jedná se o dílo malířky Tatiany Svatošové.

❮ ❯