Linka B

Linka B byla veřejnosti otevřena roku 1985, což z ní činí nejmladší linku pražského metra. Skládá se z pěti provozních úseků. První úsek z roku 1985 spojuje Florenc se Smíchovským nádražím, chronologicky druhý (formálně třetí) úsek v roce 1988 prodloužil linku ze Smíchova do Nových Butovic, chronologicky třetí (formálně druhý) úsek z roku 1990 se nachází mezi Florencí a Českomoravskou, chronologicky čtvrtý (formálně pátý) úsek v roce 1994 rozšířil působnost metra na Zličín a poslední, chronologicky pátý (formálně čtvrtý) úsek, vybudovaný v roce 1998, propojil Českomoravskou s Černým Mostem, přičemž stanice Hloubětín a Kolbenova byly na tento úsek přidány později.
Staré stanice linky B mají poměrně střízlivou a jednotnou vizuální kulturu. Do této skupiny „starých“ stanic bychom mohli zařadit stanice prvního a druhého úseku a dále stanice Jinonice, Kolbenova a Hloubětín. Všechny tyto stanice jsou ražené, trojlodní a dominantními estetickými prvky jsou zde skleněné obklady na stěnách za kolejišti a na pilířích a ekronové desky na všech ostatních površích. Každá stanice je laděna do určité barvy, jíž odpovídá barva obkladu a někdy i barva eskalátorů. Poněkud odlišné jsou přestupní stanice Můstek a Florenc a původně koncová stanice Českomoravská, jež jsou obloženy keramikou. Pozoruhodné jsou také stanice Karlovo náměstí a Jinonice, kde můžeme pozorovat obložení v podobě skleněných tvarovek od Františka Víznera. Naprosto atypické jsou hloubené, monolitické stanice Smíchovské nádraží a Palmovka. Do roku 1990 byla umělecká díla do stanic umisťována vždy, na druhém úseku, zprovozněném právě v revolučním roce 1990, se umění nachází již v menší míře.

Z hlediska ideologického pojetí stanic se staré stanice linky B podobají spíše áčku než céčku. Na jednu stranu se vliv komunismu při výzdobě stanic zcela jistě projevil, například stanice Jinonice (dříve Švermova) byla zasvěcena komunistickému novináři Janu Švermovi a naprosto unikátní je dodnes stanice Anděl (dříve Moskevská), kterou na důkaz československo-sovětského přátelství postavili inženýři ze Sovětského svazu, zatímco v Moskvě téhož roku vznikla stanice Пражская (Pražskaja), jež byla naopak dílem českého Metrostavu. Na stranu druhou linka B vznikala již v době, kdy komunistický režim pomalu upadal, což se projevilo například v pojetí dnešní stanice Nové Butovice jakožto památníku dukelským hrdinům, přestože se stanice měla původně jmenovat Únorového vítězství. Stejně jako na lince A najdeme na béčku také spoustu středověkých motivů, a to zejména v úplném centru města. Druhý úsek vznikal krátce před revolucí, umělecká díla se na něm tedy v jisté míře nacházejí, nicméně koncová stanice Antonína Zápotockého se nakonec otevřela již po převratu, a to pod názvem Českomoravská.
Zatímco stanice Jinonice byla ještě postavena ve „starém“ stylu, zbylé dvě stanice třetího úseku linky B (Radlická a Nové Butovice) byly už jakousi předzvěstí změny v designu na přelomu 80. a 90. let. Stanice už nejsou po vzoru Moskvy monumentální a vznešené, místo toho zde nacházíme skleněné desky v matných barvách a úplně jiný přístup k osvětlení. Tento design dále v 90. letech pokračuje i na pátém úseku na Zličín, zatímco stanice čtvrtého úseku ve směru na Černý Most, a to včetně Kolbenovy a Hloubětína, spíše kopírují zářivé trojlodní prostory, typické pro starší úseky béčka. Odlišná je povrchová stanice a přidružený autobusový terminál na Černém Mostě, jež mají naprosto bizarní a komplikovaný design. Naprostou anomálií nejen na lince B, ale v celém pražském metru je nadzemní stanice Rajská zahrada, jejíž gigantická prosklená budova umožňuje nástupištím, aby byla atypicky umístěna nad sebou. Na posledních dvou úsecích linky B se nenacházejí žádná umělecká díla.
Následuje výčet uměleckých děl, který je rozdělen do dvou tabulek. První tabulka zahrnuje umělecká díla, jež jsou stále přístupná, ve druhé tabulce se nachází umění, které již bylo odstraněno či znepřístupněno veřejnosti. Je možné, že některá odstraněná či nepřístupná umělecká díla v seznamu chybějí.
Zachovalá umělecká díla
Stanice | Název díla | Typ díla | Autor |
Palmovka | Soukolí | ocelová plastika | ak. soch. doc. Alexius Appl |
Invalidovna | Sport | vitráž | ak. mal. Eva Heřmanská |
Florenc | (hodiny)
![]() | kovová plastika | nár. umělec Rufolf Svoboda |
Můstek | (šipka)
![]() |
keramický reliéf | ak. soch. Helena Samohelová |
Můstek | Praha | keramický reliéf | ak. soch. Lubomír Šilar |
Můstek | (pítko na Jungmannově nám.)
![]() |
pítko | ak. soch. prof. Jiří Kryštůfek |
Můstek | (pítko u Dětského domu)
![]() | pítko | ing. arch. Karel Fořtl, ing. arch. Miroslav Suchý |
Karlovo náměstí |
![]() |
vitráž | ak. mal. Ivanka Slavíčková |
Karlovo náměstí |
![]() | skleněný objekt | ak. soch. Jaroslav Štursa |
Karlovo náměstí | (pítko)
![]() |
pítko | ak. soch. Luboš Růžička |
Karlovo náměstí | Karel IV. a jeho doba | mozaika | nár. umělec Radomír Kolář, František Tesař |
Anděl | (Moskva – Praha)
![]() |
bronzový nápis |
![]() |
Anděl |
![]() | 8 bronzových reliéfů |
![]() |
Radlická |
![]() |
žulovo-bronzová plastika | ak. soch. Zdeněk Hošek |
Radlická |
![]() |
mříž | ak. soch. doc. Alexius Appl |
Nové Butovice | Pomník dukelským hrdinům | pískovcová plastika | ak. soch. Milan Vácha |
Odstraněná či nepřístupná umělecká díla
Stanice | Název díla | Typ díla | Autor |
Křižíkova | (pítka)
![]() |
pítka | ak. soch. Petr Šedivý |
Florenc | (úprava sadů)
![]() |
plastiky, mozaiky, fontána | ak. mal. Martin Sladký, ing. arch. Jiří Laskavý |
Náměstí Republiky |
![]() | mozaika | ak. mal. Jan Grimm |
Náměstí Republiky |
![]() |
skleněné stély | ak. soch. Václav Cígler |
Náměstí Republiky | (fontána)
![]() | fontána | ing. arch. Anna Hübschmannová |
Národní třída |
![]() |
skleněný reliéf | ak. mal. Stanislav Libenský |
Národní třída | Kontakty | skleněná plastika | ak. mal. Stanislav Libenský, ak. mal. Jaroslava Brychtová |
Národní třída | (fontána)
![]() |
fontána | ak. soch. Pavel Trnka, ing. arch. Zbyněk Kabelík |
Anděl | (Moskva)
![]() | mozaika |
![]() |
Smíchovské nádraží | Pohled do krajiny | keramický reliéf | ak. soch. Marta Taberyová |
Smíchovské nádraží |
![]() | plastika | ak. soch. Aleš Vašíček |
Smíchovské nádraží | (fontány)
![]() |
fontány | ak. soch. Jan Hendrych |
Jinonice | (Jan Šverma)
![]() | reliéf | ak. soch. Karel Houska |
Nové Butovice | (zahradní plastika)
![]() |
keramická plastika | ak. soch. Aleš Werner |
Zdroje:
- REJDAL, Tomáš. Metroweb.cz [online]. [cit. 2018-02-21]. Dostupné z: https://www.metroweb.cz/
- Revoluce v metru: Z Gottwaldovy Vyšehrad a z Moskevské Anděl. Česká televize [online]. 14. 12. 2014 [cit. 2018-02-21]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1005506-revoluce-v-metru-z-gottwaldovy-vysehrad-a-z-moskevske-andel
- 40 let pražského metra. In: Studio ČT24 [televizní pořad]. Moderuje Jakub ŽELEZNÝ. ČT24, 8. 5. 2014 20:00. Dostupné též z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/214411034000059-40-let-prazskeho-metra/
Zdroje informací o uměleckých dílech jsou uvedeny na stránkách pojednávajících o jednotlivých stanicích.