CESKY ENGLISH

Linka B

Nově zrekonstruovaná stanice Národní třída

Linka B byla veřejnosti otevřena roku 1985, což z ní činí nejmladší linku pražského metra. Skládá se z pěti provozních úseků. První úsek z roku 1985 spojuje Florenc se Smíchovským nádražím, chronologicky druhý (formálně třetí) úsek v roce 1988 prodloužil linku ze Smíchova do Nových Butovic, chronologicky třetí (formálně druhý) úsek z roku 1990 se nachází mezi Florencí a Českomoravskou, chronologicky čtvrtý (formálně pátý) úsek v roce 1994 rozšířil působnost metra na Zličín a poslední, chronologicky pátý (formálně čtvrtý) úsek, vybudovaný v roce 1998, propojil Českomoravskou s Černým Mostem, přičemž stanice Hloubětín a Kolbenova byly na tento úsek přidány později.

Staré stanice linky B mají poměrně střízlivou a jednotnou vizuální kulturu. Do této skupiny „starých“ stanic bychom mohli zařadit stanice prvního a druhého úseku a dále stanice Jinonice, Kolbenova a Hloubětín. Všechny tyto stanice jsou ražené, trojlodní a dominantními estetickými prvky jsou zde skleněné obklady na stěnách za kolejišti a na pilířích a ekronové desky na všech ostatních površích. Každá stanice je laděna do určité barvy, jíž odpovídá barva obkladu a někdy i barva eskalátorů. Poněkud odlišné jsou přestupní stanice Můstek a Florenc a původně koncová stanice Českomoravská, jež jsou obloženy keramikou. Pozoruhodné jsou také stanice Karlovo náměstí a Jinonice, kde můžeme pozorovat obložení v podobě skleněných tvarovek od Františka Víznera. Naprosto atypické jsou hloubené, monolitické stanice Smíchovské nádraží a Palmovka. Do roku 1990 byla umělecká díla do stanic umisťována vždy, na druhém úseku, zprovozněném právě v revolučním roce 1990, se umění nachází již v menší míře.

Mozaika na Karlově náměstí

Z hlediska ideologického pojetí stanic se staré stanice linky B podobají spíše áčku než céčku. Na jednu stranu se vliv komunismu při výzdobě stanic zcela jistě projevil, například stanice Jinonice (dříve Švermova) byla zasvěcena komunistickému novináři Janu Švermovi a naprosto unikátní je dodnes stanice Anděl (dříve Moskevská), kterou na důkaz československo-sovětského přátelství postavili inženýři ze Sovětského svazu, zatímco v Moskvě téhož roku vznikla stanice Пражская (Pražskaja), jež byla naopak dílem českého Metrostavu. Na stranu druhou linka B vznikala již v době, kdy komunistický režim pomalu upadal, což se projevilo například v pojetí dnešní stanice Nové Butovice jakožto památníku dukelským hrdinům, přestože se stanice měla původně jmenovat Únorového vítězství. Stejně jako na lince A najdeme na béčku také spoustu středověkých motivů, a to zejména v úplném centru města. Druhý úsek vznikal krátce před revolucí, umělecká díla se na něm tedy v jisté míře nacházejí, nicméně koncová stanice Antonína Zápotockého se nakonec otevřela již po převratu, a to pod názvem Českomoravská.

Zatímco stanice Jinonice byla ještě postavena ve „starém“ stylu, zbylé dvě stanice třetího úseku linky B (Radlická a Nové Butovice) byly už jakousi předzvěstí změny v designu na přelomu 80. a 90. let. Stanice už nejsou po vzoru Moskvy monumentální a vznešené, místo toho zde nacházíme skleněné desky v matných barvách a úplně jiný přístup k osvětlení. Tento design dále v 90. letech pokračuje i na pátém úseku na Zličín, zatímco stanice čtvrtého úseku ve směru na Černý Most, a to včetně Kolbenovy a Hloubětína, spíše kopírují zářivé trojlodní prostory, typické pro starší úseky béčka. Odlišná je povrchová stanice a přidružený autobusový terminál na Černém Mostě, jež mají naprosto bizarní a komplikovaný design. Naprostou anomálií nejen na lince B, ale v celém pražském metru je nadzemní stanice Rajská zahrada, jejíž gigantická prosklená budova umožňuje nástupištím, aby byla atypicky umístěna nad sebou. Na posledních dvou úsecích linky B se nenacházejí žádná umělecká díla.

Následuje výčet uměleckých děl, který je rozdělen do dvou tabulek. První tabulka zahrnuje umělecká díla, jež jsou stále přístupná, ve druhé tabulce se nachází umění, které již bylo odstraněno či znepřístupněno veřejnosti. Je možné, že některá odstraněná či nepřístupná umělecká díla v seznamu chybějí.

Zachovalá umělecká díla

Stanice Název díla Typ díla Autor
Palmovka Soukolí ocelová plastika ak. soch. doc. Alexius Appl
Invalidovna Sport vitráž ak. mal. Eva Heřmanská
Invalidovna Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. keramické plastiky ak. mal. Lýdie Hladíková,
Děvana Mírová, Marie Rychlíková
Florenc (hodiny) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. kovová plastika nár. umělec Rufolf Svoboda
Můstek (šipka) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. keramický reliéf ak. soch. Helena Samohelová
Můstek Praha keramický reliéf ak. soch. Lubomír Šilar
Můstek (pítko na Jungmannově nám.) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. pítko ak. soch. prof. Jiří Kryštůfek
Můstek (pítko u Dětského domu) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. pítko ing. arch. Karel Fořtl,
ing. arch. Miroslav Suchý
Karlovo náměstí Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. vitráž ak. mal. Ivanka Slavíčková
Karlovo náměstí Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. skleněný objekt ak. soch. Jaroslav Štursa
Karlovo náměstí (pítko) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. pítko ak. soch. Luboš Růžička
Karlovo náměstí Karel IV. a jeho doba mozaika nár. umělec Radomír Kolář,
František Tesař
Anděl (Moskva – Praha) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. bronzový nápis Autor díla je neznámý.
Anděl Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. 8 bronzových reliéfů Autor díla je neznámý.
Radlická Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. žulovo-bronzová plastika ak. soch. Zdeněk Hošek
Radlická Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. mříž ak. soch. doc. Alexius Appl
Nové Butovice Pomník dukelským hrdinům pískovcová plastika ak. soch. Milan Vácha

Odstraněná či nepřístupná umělecká díla

Stanice Název díla Typ díla Autor
Florenc (úprava sadů) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. plastiky, mozaiky, fontána ak. mal. Martin Sladký,
ing. arch. Jiří Laskavý
Náměstí Republiky Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. mozaika ak. mal. Jan Grimm
Náměstí Republiky Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. skleněné stély ak. soch. Václav Cígler
Náměstí Republiky (fontána) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. fontána ing. arch. Anna Hübschmannová
Národní třída Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. skleněný reliéf ak. mal. Stanislav Libenský
Národní třída Kontakty skleněná plastika ak. mal. Stanislav Libenský,
ak. mal. Jaroslava Brychtová
Národní třída (fontána) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. fontána ak. soch. Pavel Trnka,
ing. arch. Zbyněk Kabelík
Anděl (Moskva) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. mozaika Autor díla je neznámý.
Smíchovské nádraží Pohled do krajiny keramický reliéf ak. soch. Marta Taberyová
Smíchovské nádraží Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. plastika ak. soch. Aleš Vašíček
Smíchovské nádraží (fontány) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. fontány ak. soch. Jan Hendrych
Jinonice (Jan Šverma) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. reliéf ak. soch. Karel Houska
Nové Butovice (zahradní plastika) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý. keramická plastika ak. soch. Aleš Werner

Zdroje:

  1. REJDAL, Tomáš. Metroweb.cz [online]. [cit. 2018-02-21]. Dostupné z: https://www.metroweb.cz/
  2. Revoluce v metru: Z Gottwaldovy Vyšehrad a z Moskevské Anděl. Česká televize [online]. 14. 12. 2014 [cit. 2018-02-21]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1005506-revoluce-v-metru-z-gottwaldovy-vysehrad-a-z-moskevske-andel
  3. 40 let pražského metra. In: Studio ČT24 [televizní pořad]. Moderuje Jakub ŽELEZNÝ. ČT24, 8. 5. 2014 20:00. Dostupné též z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/214411034000059-40-let-prazskeho-metra/

  4. Zdroje informací o uměleckých dílech jsou uvedeny na stránkách pojednávajících o jednotlivých stanicích.