Linka C

Linka C je nejstarší linkou pražského metra, k jejímu slavnostnímu otevření došlo na státní svátek dne 9. 5. 1974 za přítomnosti generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. Dnes se céčko skládá celkem ze čtyř úseků – první úsek z roku 1974 spojuje stanice Florenc a Kačerov, druhý úsek, zprovozněný v roce 1980, se nachází mezi stanicemi Kačerov a Háje, třetí úsek z roku 1984 najdeme mezi Florencí a Nádražím Holešovice, první část čtvrtého úseku spočívá v prodloužení linky C do Ládví v roce 2004 a druhá část tohoto úseku je výsledkem prodloužení metra do Letňan roku 2008.
Původní plány počítaly s linkou C jakožto s tramvají, která by se v úseku mezi Pankrácí a Hlavním nádražím měla zanořit pod povrch. Nakonec se od této koncepce ustoupilo a plány byly přepsány tak, aby odpovídaly klasickému pojetí hlubokého metra. Jediné stanice se tato změna nedotkla – stanice Hlavní nádraží byla totiž v době změny koncepce už skoro hotova, nebylo proto možné její podobu změnit. Tento fakt se dnes projevuje tak, že je tato stanice velmi mělce založena a má celkem neobvyklá boční nástupiště.

Stanice prvních tří úseků céčka jsou typicky hloubené a monolitické, s velice podobnou vizuální kulturou. Na prvním úseku byl jako obklad stanic masivně používán mramor, většinou bílý a šedý, a zejména koncové stanice Florenc (tehdy Sokolovská) a Kačerov byly značně umělecky pojaty. Sokolovská měla tématickou náplň a sloužila jako připomínka bitvy o Sokolovo. Výjimkou z téměř identické koncepce těchto stanic je stanice Vyšehrad (dříve Gottwaldova), která se nenachází pod zemí, nýbrž na povrchu a její prosklené stěny umožňují cestujícím kochat se panoramatem Prahy, které zde naprosto přebíjí jakékoliv architektonické prvky nacházející se ve stanici. Stejně jako Hlavní nádraží má i Vyšehrad boční nástupiště.
Druhý a třetí úsek této linky jsou si vizuálně podobné. Dominantním estetickým prvkem jsou zde keramické tvarovky, které najdeme ve všech stanicích, různě kombinované, tvarované a barvené. Zejména druhý úsek, vedoucí na Jižní Město, byl tématicky pojat, čemuž také odpovídají ideologicky laděné názvy stanic (Primátora Vacka, Budovatelů, Družby, Kosmonautů), z nichž ani jeden nepřežil revoluční rok 1990. Na těchto tématických stanicích vzniklo mnoho uměleckých děl, z nichž některá byla odstraněna (busta primátora Vacka), zatímco některá můžeme ve stanicích obdivovat dodnes (sochy budovatele a kosmonautů). Naprostou anomálnií je na tomto úseku stanice Háje (dříve Kosmonautů), která je atypicky obložena vápencem, a tento je doplněn o výlisky z eloxovaného hliníku, jež jsou příznačné především pro linku A. Tyto výlisky najdeme též například na stropě ve stanici Opatov (Družby).
Čtvrtý úsek byl vybudován již po roce 1990, žádné umělecké realizace zde tedy nenajdeme. První část tohoto úseku do Ládví je sjednocena smaltovaným obkladem stěn za kolejišti, zatímco na druhé části do Letňan utilitární architektura klasického pražského metra vyeskalovala v naprosto gigantické nadzemní stavby, které jsou charakteristické svým prosklením, jež slouží k přivedení přirozeného světla do podzemních stanic.
Následující dvě tabulky shrnují umělecká díla umístěná ve stanicích linky C. Bohužel se nepodařilo dohledat všechna odstraněná či zakrytá umělecká díla, v případě druhé tabulky se tedy jedná o neúplný výčet.
Zachovalá umělecká díla
Stanice | Název díla | Typ díla | Autor |
Nádraží Holešovice | Řeka | plastiky | ak. soch. Josef Klimeš |
Nádraží Holešovice | (Julius Fučík)
![]() |
kamenný reliéf | ak. soch. prof. Stanislav Hanzík, arch. Aleš Vašíček |
Vltavská |
![]() |
tvarování stěny | ak. soch. Vladimír Dolejš |
Vltavská | Vltava | vitráž | ak. soch. Jan Fišera, ak. mal. Václav Zajíc |
Vltavská | Faun a Vltava | fontána | Miroslav Hudeček, Olga Hudečková |
Florenc | Bitva o Sokolovo | mozaika | ak. mal. prof. Oldřich Oplt, Sauro Ballardini |
Muzeum | (busty Lista a Belady)
![]() | busty |
ak. soch. Josef Kadlčík ak. soch. Jan Bartoš |
I. P. Pavlova | (lvi)
![]() |
kamenný reliéf | – |
Vyšehrad |
![]() |
tvarování stěn | ak. soch. Stanislav Kolíbal |
Pražského povstání | Barikáda – květen 1945 | kamenná plastika | ak. soch. prof. Stanislav Hanzík |
Pankrác |
![]() |
vitráž | ak. soch. Benjamin Hejlek, ak. soch. Vladimír Burant |
Kačerov |
![]() |
pískovcový reliéf | ak. soch. Vladislav Gajda |
Kačerov | (spirály)
![]() |
vitráže | ak. soch. Benjamin Hejlek |
Kačerov | (fontána)
![]() |
fontána | ak. soch. František Radvan |
Chodov | Budovatel metra | bronzová plastika | ak. soch. Jiří Kryštůfek |
Háje | Kosmonauti | mozaika | nár. umělec Alois Fišárek |
Háje | Kosmonauti | bronzová plastika | Jan Bartoš |
Odstraněná či nepřístupná umělecká díla
Stanice | Název díla | Typ díla | Autor |
Budějovická | Lekníny | betonový reliéf | ak. mal. prof. Arnošt Paderlík, ak. soch. Břetislav Novák |
Roztyly | (primátor Vacek)
![]() |
busta | ak. soch. Miloš Zeta |
Chodov |
![]() |
fontána, sedačky | ak. soch. Alena Kroupová |
Zdroje:
- REJDAL, Tomáš. Metroweb.cz [online]. [cit. 2018-02-21]. Dostupné z: https://www.metroweb.cz/
- 40 let pražského metra. In: Studio ČT24 [televizní pořad]. Moderuje Jakub ŽELEZNÝ. ČT24, 8. 5. 2014 20:00. Dostupné též z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/214411034000059-40-let-prazskeho-metra/
- Dějiny metra v Praze. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-02-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_metra_v_Praze
Zdroje informací o uměleckých dílech jsou uvedeny na stránkách pojednávajících o jednotlivých stanicích.