Linka C

Linka C je nejstarší linkou pražského metra, k jejímu slavnostnímu otevření došlo na státní svátek dne 9. 5. 1974 za přítomnosti generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. Dnes se céčko skládá celkem ze čtyř úseků – první úsek z roku 1974 spojuje stanice Florenc a Kačerov, druhý úsek, zprovozněný v roce 1980, se nachází mezi stanicemi Kačerov a Háje, třetí úsek z roku 1984 najdeme mezi Florencí a Nádražím Holešovice, první část čtvrtého úseku spočívá v prodloužení linky C do Ládví v roce 2004 a druhá část tohoto úseku je výsledkem prodloužení metra do Letňan roku 2008.

Původní plány počítaly s linkou C jakožto s tramvají, která by se v úseku mezi Pankrácí a Hlavním nádražím měla zanořit pod povrch. Nakonec se od této koncepce ustoupilo a plány byly přepsány tak, aby odpovídaly klasickému pojetí hlubokého metra. Jediné stanice se tato změna nedotkla – stanice Hlavní nádraží byla totiž v době změny koncepce už skoro hotova, nebylo proto možné její podobu změnit. Tento fakt se dnes projevuje tak, že je tato stanice velmi mělce založena a má celkem neobvyklá boční nástupiště.

Stanice prvních tří úseků céčka jsou typicky hloubené a monolitické, s velice podobnou vizuální kulturou. Na prvním úseku byl jako obklad stanic masivně používán mramor, většinou bílý a šedý, a zejména koncové stanice Florenc (tehdy Sokolovská) a Kačerov byly značně umělecky pojaty. Sokolovská měla tématickou náplň a sloužila jako připomínka bitvy o Sokolovo. Výjimkou z téměř identické koncepce těchto stanic je stanice Vyšehrad (dříve Gottwaldova), která se nenachází pod zemí, nýbrž na povrchu a její prosklené stěny umožňují cestujícím kochat se panoramatem Prahy, které zde naprosto přebíjí jakékoliv architektonické prvky nacházející se ve stanici. Stejně jako Hlavní nádraží má i Vyšehrad boční nástupiště.

Druhý a třetí úsek této linky jsou si vizuálně podobné. Dominantním estetickým prvkem jsou zde keramické tvarovky, které najdeme ve všech stanicích, různě kombinované, tvarované a barvené. Zejména druhý úsek, vedoucí na Jižní Město, byl tématicky pojat, čemuž také odpovídají ideologicky laděné názvy stanic (Primátora Vacka, Budovatelů, Družby, Kosmonautů), z nichž ani jeden nepřežil revoluční rok 1990. Na těchto tématických stanicích vzniklo mnoho uměleckých děl, z nichž některá byla odstraněna (busta primátora Vacka), zatímco některá můžeme ve stanicích obdivovat dodnes (sochy budovatele a kosmonautů). Naprostou anomálnií je na tomto úseku stanice Háje (dříve Kosmonautů), která je atypicky obložena vápencem, a tento je doplněn o výlisky z eloxovaného hliníku, jež jsou příznačné především pro linku A. Tyto výlisky najdeme též například na stropě ve stanici Opatov (Družby).

Čtvrtý úsek byl vybudován již po roce 1990, žádné umělecké realizace zde tedy nenajdeme. První část tohoto úseku do Ládví je sjednocena smaltovaným obkladem stěn za kolejišti, zatímco na druhé části do Letňan utilitární architektura klasického pražského metra vyeskalovala v naprosto gigantické nadzemní stavby, které jsou charakteristické svým prosklením, jež slouží k přivedení přirozeného světla do podzemních stanic.

Následující dvě tabulky shrnují umělecká díla umístěná ve stanicích linky C. Bohužel se nepodařilo dohledat všechna odstraněná či zakrytá umělecká díla, v případě druhé tabulky se tedy jedná o neúplný výčet.

Zachovalá umělecká díla

Stanice	Název díla	Typ díla	Autor
Nádraží Holešovice	Řeka	plastiky	ak. soch. Josef Klimeš
Nádraží Holešovice	(Julius Fučík) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý.	kamenný reliéf	ak. soch. prof. Stanislav Hanzík, arch. Aleš Vašíček
Vltavská	Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý.	tvarování stěny	ak. soch. Vladimír Dolejš
Vltavská	Vltava	vitráž	ak. soch. Jan Fišera, ak. mal. Václav Zajíc
Vltavská	Faun a Vltava	fontána	Miroslav Hudeček, Olga Hudečková
Florenc	Bitva o Sokolovo	mozaika	ak. mal. prof. Oldřich Oplt, Sauro Ballardini
Muzeum	(busty Lista a Belady) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý.	busty	ak. soch. Josef Kadlčík ak. soch. Jan Bartoš
I. P. Pavlova	(lvi) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý.	kamenný reliéf	–
Vyšehrad	Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý.	tvarování stěn	ak. soch. Stanislav Kolíbal
Pražského povstání	Barikáda – květen 1945	kamenná plastika	ak. soch. prof. Stanislav Hanzík
Pankrác	Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý.	vitráž	ak. soch. Benjamin Hejlek, ak. soch. Vladimír Burant
Kačerov	Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý.	pískovcový reliéf	ak. soch. Vladislav Gajda
Kačerov	(spirály) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý.	vitráže	ak. soch. Benjamin Hejlek
Kačerov	(fontána) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý.	fontána	ak. soch. František Radvan
Chodov	Budovatel metra	bronzová plastika	ak. soch. Jiří Kryštůfek
Háje	Kosmonauti	mozaika	nár. umělec Alois Fišárek
Háje	Kosmonauti	bronzová plastika	Jan Bartoš

Odstraněná či nepřístupná umělecká díla

Stanice	Název díla	Typ díla	Autor
Budějovická	Lekníny	betonový reliéf	ak. mal. prof. Arnošt Paderlík, ak. soch. Břetislav Novák
Roztyly	(primátor Vacek) Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý.	busta	ak. soch. Miloš Zeta
Chodov	Dílo nemá oficiální název nebo je název neznámý.	fontána, sedačky	ak. soch. Alena Kroupová